(more...)

“i was curious what methods you used to build a 20k pre-beta email list, and what were the conversion rates for those emails?”`

1- Figure out your objective. You are a promoter at a party and want the right people in line. No ugly people. For Mint that meant we wanted a waiting list of personal finance interested people in different segmentations. As well, we wanted to have a lot of personal finance people aware of us for trust reasons, the longer you know about something likely the more you’ll trust it.

2- Where are these people? This is not hard, they are reading personal finance blogs, searching for help on Google, listening to personal finance gurus, at Credit unions, in schools, etc…

3- Acquisition. Okay this is the good stuff:

a) Email Collection. duh. However, we did this with multiple landing pages. We a/b tested many types of messaging and such to see what was the most compelling. Do people want Mint for savings, tracking, notifications, etc…New idea: Why not get there phone #? These are your customers, this is your livelihood, ask for there # and call them when you launch. That’s freaking memorable.

b) VIP? We allowed people to recommend friends and post badges to their blogs for earlier access, “I Want Mint”. Xobni, took our idea to a new level and was able to track those refers and have them compete.

c) Sponsor. We found smaller bloggers with passionate readers and sponsored their blog for periods at a time. Great relationship builder with influential writers.

Important: We tracked all the cost / conversion to see which keywords, sites, methods were the most effective. Make sure you do this ALL THE TIME so you are not burning money if you are a start-up.

Part 2 later. Leave your own idea and the top three will get Ori Brafman’s new book Sway, about how people make irrational decisions.

Jeff Bezos říká, že důvod je zcela jiný. Jak Amazon rostl, tak nebyl schopný efektivně koordinovat co dělá levá ruka (síťaři) a co dělá pravá (programátoři). Amazon musel vynakládat obrovské úsilí na to, aby udržoval systém v chodu a aby software, který programátoři napsali běžel bez problému na hardwaru, který měl. Proto se rozhodli vše nějak standardizovat, aby každý mohl dělat svoji práci a komunikace se mohla snížit na minimum a řešila se, přes standardní rozhraní.

A když už tuto standardizaci měli, tak nebyl důvod nenabídnout tyto služby i venkovním zákazníkům a začít na tom vydělávat. Vývoj celého Amazon WS trval dva roky. A pokud vás zajímá, co o tom všem říkal Jeff Bezos, podívejte se na následující video.

They just don’t know how to “hold” the reservation. And that’s really the most important part of the reservation: the holding. Anybody can just take them… Jerry Seinfeld, The Alternate Side

When I came to Hertz in Boston on Monday evening there was no car waiting for me and the line queued all the way outside of the Hertz building. And so I went back to the airport and took a taxi. But again, I was not frustrated…

V současné situaci máme několik typů:

• Cloud jako čistou výpočetní sílu, kam se dají umístit aplikace, které potřebují velký výpočetní výkon, mají píky apod.
• Dají se najít cloudy, které nabízejí platformu s API, a podporují tak ISV, které nabízejí software, který lidé shledávají přínosný
• Jsou zde také cloudy, které přímo obsahují aplikaci (jako Salesforce.com), které přitahují další ISV, aby je obklopili
• Dají se najít SaaS prodejci, kteří nabízejí software - zde nás jejich cloud nezajímá, ale zajímáme se jen o aplikaci
• Dají se postavit vlastní cloudy, které řídí buď prodejce a nebo vaše vlastní IT oddělení

Jak je vidět, tak cloudů je hodně druhů a je otázka, jestli je to dlouhodobě udržitelné. Protože člověk je obecně tvor pořádkumilovný, tak se věci začnou pravděpodobně hýbat směrem k nějaké standardizaci, ale to je ještě dlouhá cesta, ne které nás čekají tyto období:

• Období zmatku, kde bude mnoho různých cloudů a mnoho z nich bude navzájem nepropojitelných, protože nebyly postavené a stejných standardech.
• Perioda standardizace.
• Období konsolidace, protože chceme kupovat aplikace na jednom místě v co nejpohodlnějším balení. Nejjednodušší cestou jak to udělat je provést integrace na určité úrovni.
• Vyšší forma standardizace, kde jakákoli aplikace může být použita s jakoukoli jinou aplikací na libovolné platformě a přes portál, který si zvolíte.

Co se týká BuzzMeetu bude opravdu už zítra (co je BuzzMeet se dozvíte z pozvánky na minulé setkání). Účast mi potvrdilo několik zajímavých osobností, snad se mi přes den podaří doplnit více informací ;)

Pokud chcete vědět, kde se tentokrát BuzzMeet uskuteční, ozvěte se přes twitter na @pavelneuman

Jinak ale to hlavní bude asi v nejbližších dnech trochu opomíjeno, podstatnější než nový HW je podle mého spuštění Appstore - místa pro nabídku 3rd party aplikací, podpora exchange serveru a office aplikací, a pak taky něco jako blackberry server (Exchange server s Push funkcionalitou), plus milion dalších věcí pro corporate klientelu a z iPhone se tak rázem stává pravděpodobně nejfunkčnější firemní nástroj.

Disclaimer: Autor nemá úplný přehled o zahraničních video serverech a internetových televizích, nýbrž pouze o českých. Jeho úvaha se tudíž týka hlavně české scény. Nicméně o způsobech užití videa na internetu, o kterých bude v článku řeč, zatím nikdy neslyšel, anžto odběratel mnoha RSS kanálů z různých luhů a hájů. Je možné, že tyto způsoby nejsou obvyklé ani v zahraničí, nebo se o nich alespoň u nás nepíše. Na druhou stranu nevylučuje, že to již někde dávno “neběží” a jen o tom sám neví.

Video na internetu již nějaký ten pátek

Internetové televize a hlavně video na internetu slaví poslední 2 až 3 roky od úspěchu služby YouTube celosvětový boom. V Čechách se na vlnách “internetové bedny” a též digitalizace televizního vysílání snaží svést jak silné mediální společnosti tak jednotlivci. Ty první s internetem příliš zkušeností nemají a tak jejich “video průlom” se na tomto poli nedostavuje. Za výjimku v celoevropském měřítku můžeme považovat Stream.cz. Ten se díky Seznamu dostal o několik stupňů v měřítku sledovanosti výš. Tam se usadil a další progres zatím nepřichází.

Zatímco malé skupinky i jednotlivci (věková hranice zespodu neomezena) se snaží s “větrnými” vyhledávači bojovat pomocí svých video blogů aka agregátorů embed přehrávačů s videi nalezenými v jejich emailové schránce či cíleně vyhledávanými na zahraničních video serverech. Zisk se pak snaží generovat z reklamy, což vzhled stránek patřičně poznamenává. Budiž jim AdSense pomáhej.

Video je dnes již nedílnou součástí webových stránek a zůstane jím zřejmě už napořád. Jak se bude zvyšovat dostupnost vysokoroychlostního internetu, obrazová kvalita videí bude růst a jimi generovaná datová zátěž bude tvořit naprostou většinu toku dat celosvětovou pavučinou.

Toto jsou víceméně fakta, která všichni znají a nejsou až tak zajímavá. Pojďme se podívat na způsoby používání videa na internetu, respektive na způsoby dnešními ITV (internetovými televizemi) dosud opomíjenými.

Internetové televize se stále hledají

Zatímco z YouTube se stává celoplanetární archív videí nahrávaných uživateli, který svojí obsáhlostí v brzké době nikdo nepřekoná, největší internetové televize hlavně na našem trhu se snaží jít cestou vytváření vlastního obsahu.

Z televize převzali formu – neboli pořady. Pokoušejí se o zpravodajství, bulvární reportáže, “zábavné” pořady, talkshow, reality show, či krátké povrchní naučné klípky. Tyto videa vystavují na internetu. V dobách, kdy se na internetu žádná videa ještě nenacházela, se zdůrazňovala jako jeho hlavní výhoda oproti televizi a kinu tato: dostupnost videa on demand - na vyžádání. Pustím si až já budu chtít, co budu chtít a dostanu to hned.

Nyní máme na internetu videí milóny. Můžeme si pustit co chceme? Jistěže můžeme, pokud to najdeme. Můžeme si to pustit kdy chceme? Jistěže můžeme, pokud to najdeme. Otázka která se nabízí zní: kolik lidí má chuť videa hledat a kolik lidí ví, co hledat?

Pomiňme nyní slabou kvalitu obsahu jak vytvářeného ITV, tak obsahu generovaného uživateli. Už jenom díky tomu normální televize prostě musí zatím přežít. Jak by se ale mohl zatraktivnit obsah internetových televizí? Dále uvedu některé možnosti, které mě napadají.

Možnosti vycházejí z těchto dvou premis:

• lidé jsou v době oddechu, kdy mají čas a chuť sledovat videa, spíše pasívně naladěni a je pro ně náročné hledat a rozhodovat se o tom, které video si mají pustit. Hledat videa, která by je mohla zaujmout. Je, myslím, dostatečně známé, že je obecně pro lidi náročnější se o něčem rozhodnout, než dostat věci již připravené.
• lidé se chtějí bavit.

Případová studie jednoho večera

Nedávno jsem večer pozoroval svoje myšlenkové pochody a pocity, které souvisejí s naším tématem. Daly by se vyjádřit asi takto:

Když jsem se v sobotu v deset hodin večer vrátil z hospody, bylo příliš brzo jít spát, příliš unaveno někam jít a příliš vypito dělat něco smyslupného. Hospoda s kamarády při politických diskuzích zas tak zábavná nebyla. A tak by se člověk před spaním rád pobavil a alespoň virtuálně zašel někam, kde to žije a kde by mohl spatřit (alespoň virtuálně) nějaké nové lidi. Ti, co provozují Second Life či jinou on-line hru, to zřejmě řeší připojením se do “nového světa”. Mě nic takového zatím nepostihlo a tak mi zbývá televize, kniha nebo internet. V televizi nic zajímavého nejspíš neuvidím a hlavně mi tam chybí interakce. Ta ovšem chybí také v knize. Generace, která vyrůstá s internetem, je na interakci zvyklá.

Internet poskytuje doma na stole bez debat ty největší možnosti, které se v tu chvíli dají využít. Můžu hrát flashové hry. Pokud nejsem například skalní šachista (tj šachista, který hraje šachy i na skalách ;-), tak mě to po čase omrzí. Můžu jít chatovat (pěkná alternativa například k VŠ přednáškám ;-). To je fajn, ale přeci jen to vyžaduje aktivní oslovování lidí a možnost dobrat se zajímavé konverzace není příliš vysoká. Samozřejmě pokud někde nesdílíte hodiny vysezenou komunitu.

Zkusím se tedy podívat na nějaký český video server, zda-li jsou tam nějaká zajímavá videa. Jenže většinou už jsem je tento týden všechny viděl. Mám podstoupit nejisté hledání nějakých dalších videí na tomto serveru, která by mě mohla zajímat? Nebo na jiném serveru? Ne, to se mi nechce. A kde jsou lidé a nějaká interakce? Jen skladiště videí sem tam s nějakým komentářem.

Chci dvakrát kliknout a být in. Bavit se. Bavit se zároveň s ostatními lidmi v reálném čase online.

Moderní Internetová – Interaktivní TeleVize

Chci přijít na video server (například Stream) a připojit se k live streamu. Živému streamu, který se mnou budou sledovat desítky, stovky nebo tisíce lidí. Češi, lidé se kterými sdílím stejné kulturní zázemí a jejichž virtuální identitu tam uvidím. Bude to zábavný pořad nejlépe live show nebo alespoň výběr z nejlepších videí na serveru. Budu moci si při sledování pořadu (o něm) povídat s ostatními lidmi. Můžeme ho komentovat - stejně jako se mezi známými komentuje, když se doma promítá film - nebo se jen dívat a číst, co lidé píší.

Pojďme dál. Aktéři show mohou občas interagovat s lidmi na chatu. Třeba odpovídat na otázky nebo komentovat příspěvky.

V takovémto formátu nemusí běžet jen zábavná show. Mohou se vytvořit nové pořady, které tu dosud neexistovaly, využívající možnost přímé interakce s diváky do vysílání. Nemusí se čekat na digitální televizi a jakési zpětné kanály. Princip interaktivní televize byl rozvinut již v dávných dobách před internetem. Je mi však záhadou proč se na internetu, tj médiu umožňujícímu provozovat oba směry jak k uživateli tak od uživatele, tento potenciál u videí stále nevyužívá. Navíc o možnosti přímého zapojení diváků do vysílání přes vlastní (webovou) kameru by asi v minulosti uvažoval málokdo. Nyní již krátký přehled formátů pořadů, který mě napadá:

• bazar, kam volají lidé, jako například populární pořad tržnice na Rádiu 1. Mohou posílat foto nebo video svých věcí na prodej a ty se mohou pouštět do vysílání. Nebo přímo volat z webkamery,
• live talkshow se zajímavým člověkem ve studiu, jemuž mohou diváci klást otázky,
• moderovaný videochat s diváky přes internet na nějaké téma, které hýbe společností,
• otevřené “caruso show” opět pro diváky s webkamerou. Ve studiu může být jen moderátor, nebo i obecenstvo. Diváci mohou přes internet přímo hlasovat o nejlepším zpěvákovi, atd.

Dají se použít už vymyšlené pořady a vylepšit je o přímou interakci s lidmi v reálném čase. Jako jsou hádanky, znalostní soutěže, detektivní soutěže v exteriérech. Politické debaty, seznamovací pořady, reality show. Nebo vymyslet spoustu nových a neotřelých formátů, které v obyčejné TV nikdy neběžely nebo by ani běžet nemohly. Chce to jen nechat popustit uzdu fantazii a pak se nebát s nápadem vyjít ven a realizovat ho.

Abychom potěšili byznysmeny a reklamní agentury, realizovat přes takovéto pořady přímé “interaktivní” luxování peněženky diváka se jistě také nabízí. Moderní internetová televize by si prostě měla ono “I” ve zkratce ITV vykládat také jako “interaktivní.”

Shrňme si to

Je to tak trochu televize, protože sledujete program, který vám někdo připravil. Někdo tvrdí, že televizní formát na internetu nefunguje. Já tvrdím, že lidé jsou líní a na “bednu” se dívají hlavně proto, protože je to pro ně nejjednodušší dostupná možnost zábavy. Stačí ji zapnout. Dál se nemusí rozhodovat. I chronické přepínání programů je důsledek neschopnosti udělat rozhodnutí, na který pořad se dívat, a tak raději cvakáme. Televizi pustíme a ona nás – v lepším případě - baví.

Myslím si ale, že pro mladé, kteří jsou zvyklí na interakci internetového prostředí, je to málo. Chtějí mít možnost do vysílání strčit prstíček, ne-li celou ruku, nebo o něm alespoň v reálném čase sdílet pocity s ostatními.

ITV si může vzít jak z internetu tak z televize to nejlepší. Z TV by to byl připravený obsah vytvořený televizním štábem. Z internetu interaktivita live vysílání či komunikace diváků mezi sebou a video on demand v podobě archívů pořadů.

Samozřejmě kvalita vytvářených pořadů je i v takovémto formátu až na prvním místě. Kvalitní štáb, režiséry, moderátory, scénáristy, herce, baviče a další nenahradí sebepromyšlenější formát pořadu.

Mít službu jen s připravenými videi ke shlédnutí mi přijde již jako nedostatečný způsob jak diváky zaujmout, protože nevyužívá komunikačního potenciálu internetu a jeho uživatelů. Mám pocit, že technologie jsou připraveny. Tak se je nebojte využít.

Sdílejte na...

More »

Česká republika není zrovna známá tím, že by zde bylo velké podhoubí nových technologických start-upů, které by navíc měly globální dopad. Přesto je zde celkem vzdělané obyvatelstvo a navíc občas některá technologie opravdu přesáhne lokální rámec a jde do světa. Nejvíce známé jsou asi počiny doktora Holého, který se zabývá léky na HIV. O něco menší, ale také hodně silnou, mediální masáží prošla firma Elmarco, která se zabývá výrobou nanovláken a která je celosvětově jedinečná.

IT světě nelze nezmínit Romana Staňka a jeho NetBeans, Systinet a připravované GoodData. Také bychom mohli uvést začínající Wirenode nebo Webnode a nebo rozjetou Geewu.

Přesto nelze říci, že jsme technologická velmoc a naopak o podobně velkém Izraeli to říct s přehledem lze. Jeho 71 firem na NASDAQ hovoří za vše (Irsko jich má jen sedm).

Docela mě zajímají důvody, proč se tak vlastně děje. Je to financemi? Jasně, peníze jsou nejsnazší důvod, ale asi nebude jediný a třeba nemusí být ten hlavní. Nebo je to snad technologickou vyspělostí okolí?

Technologickou vyspělostí okolí myslím to, na čem stavíte, co berete jako normální součást vašeho života a na základě čeho inovujete. Většina různých inovací jsou přírůstkové (inkrementální) inovace, které vznikají na základě toho v čem se běžně pohybujeme a co běžně používáme.

Dalším druhem inovace jsou radikální a kdybychom si to chtěli zjednodušit, tak můžeme říct, že jsou takovým přeskočení do dalšího vývojového stupně.

Jenže přeskakovat jednotlivé vývojové stupně a dělat radikální inovace je extrémně složité, méně časté a samozřejmě není možné dělat jen radikální inovace. Z toho tedy plyne, že firmy budou stavět především na přírůstkových inovacích ze kterých se občas stanou inovace radikální. A v tom je právě zakopán pes, protože pokud děláte přírůstkovou inovaci v technologicky vyspělejším okolí, budete velmi pravděpodobně technologicky dále, než pokud ji uděláte v méně vyspělém okolí.

A zde české firmy logicky ztrácí, protože samotná ČR je dost pozadu. Vezměme si jako příklad opět Izrael, kde již v roce 2006 měli první wireless město. Uznávám, že to je sice hodně populistický příklad, ale jistě by se jich jednak našlo více a pak je to v prudkém kontrastu např. k našim nejmodernějším vlakům (Pendolinům), které nemají ani elektrické zásuvky, do kterých by se dal zapojit notebook.

Co říci závěrem? Na výše uvedených příkladech je vidět, že i firmy v ČR občas přijdou s něčím zcela novým a mají celosvětový úspěch, ale moc toho není. Samozřejmě jakýkoli úspěšný start-up i s lokálním dopadem je úspěch, ale nestálo by za to stát se druhým Izraelem? Jak byste na to šli vy? Foto (c) roupen

Sdílejte na...

More »

Komentářů se sešlo hned několik, jedno kritické vyjádření si ale vzbudilo nebývale velkou pozornost. Jednalo se totiž o dokument rozsahu 38 stran, kvalitně zpracovaný, s viditelnou “dokonalou” znalostí Ebaye a právničiny. To samozřejmě vzbudilo vlnu spekulací.

Kdo věnuje tolik úsilí a peněz aby Ebayi překazil plán akceptovat online platby pouze přes vlastní službu? Tajemství se podařilo odhalit Davidovi Bromagemu díky metadatům zveřejněného dokumentu. PDF dokument v sobě totiž “ukrýval” také původní název souboru vytvořeného ve Wordu: 204481916_1_ACCC Submission by Google re eBay Public _2_.DOC

Google Objection To Ebay AustraliaPayPal Proposal

Přestože Google Checkout je dostupný jen v USA a Velké Británii, Google by si evidentně nerad nechal “zavřít vrátka” na Australský trh. Přestože dokument je stále na stránkách ACCC dostupný, metadata již byla odstraněna, “kauza” se už ale stihla dostat do australských médií. Podle kritického dokumentu (podle Googlu) je krok Ebaye proti hospodářské soutěži a výhody, které z kroků údajně bude veřejnost těžit, jsou “iluzorní”. ACCC by prý dokonce měla v těchto krocích Ebayi zabránit pomocí australského práva (Australian Trade Practices Act).

Zdroj: TechCrunch obrázek (c) PayPaySucks.com

Sdílejte na...

More »

Poznáváte sebe nebo své známé? Přidejte jméno do komentářů přímo ve videu. Co si o podobných akcích myslíte si rádi přečteme v komentářích pod příspěvkem. Můžete také přidat video komentář přes Seesmic.

Za poskytnutý materiál děkujeme Petrovi Ocáskovi z Benety, který stojí za sdružením OpenMeeting. Další videa jsou na cestě k vašim displejům.

Sdílejte na...

More »

Amazon, který je průkopníkem hostingu u kterého se nestaráte o škálování a platíte pouze “spotřebovaná” data, své hostingové služby nabízí jako “skládačku”. Jako úložiště dat si můžete pořídit službu S3, pokud potřebuje databázi, je tady Simple DB. O výpočetní výkon se stará elastický cloud EC2.

Pokud vám vrtá hlavou, proč Amazon nabízí web hosting, vězte, že je tomu tak, protože by se mu jeho infrastruktura více-méně celý rok vyma Vánoc “flákala”.

Kromě Amazonu nabízí podobné služby také Joyent, Engine Yard nebo Heroku. Svým způsobem do této kategorie můžeme počítat také web hosting Mosso, nebo Grid-Service od Media Temple, které ale podobným způsobem jako Amazon účtují až nadlimitní data.

Google Apps Engine

• 0,10 - 0,12 dolarů za hodinu CPU
• 0,15 - 0,18 dolarů za GB prostoru měsíčně
• 0,11 - 0,13 dolarů za GB odchozí traffic
• 0,09 - 0,11 dolarů za GB příchozí traffic

SimpleDB

• 0,14 dolarů za spotřebovanou hodinu Amazon SimpleDB Machine Hour
• Structured Data Storage - 1,50 dolaru za GB měsíčně
• 0,100 dolarů za GB - všechny přenosy dovnitř
• 0,170 dolarů za GB - prvních 10 TB/měsíc ven

Jak je viditelné z ceníků obou zmiňovaných služeb, Google je desetkrát levnější, co se úložiště dat týká. Google Apps Engine vás vyjde na 0,15 - 0,18 dolarů za GB měsíčně, zatímco u Amazonu vás strukturovaná data přijdou na 1,50 dolaru za GB měsíčně. Cena za GAE je shodná s cemami S3 (úložiště dat). To dává smysl, protože Google File System používá BigTable.

Uvidíme, zda tyto nové skutečnosti Amazon promítne do svého ceníku Simple DB. Jaké úspory to může znamenat, demonstruje příklad databáze velikosti 1 TB. Na SimpleDB vás vyjde na 1 500 dolarů měsíčně, BigTable vás přijde na 180 dolarů měsíčně. U větších databází to může představovat znatelné úspory. Zdroj: High Scalability

Sdílejte na...

More »

Aleš Miklík reportuje, že CME dala za Jyxo 163 až 200 milionů korun.

Můj osobní tip je, že kromě samotné osoby Michala Illicha, který do Novy nastoupí jako šéf technického rozvoje (ano, firmy se kupují především kvůli lidem, ať už těm kteří pro firmu pracují, nebo těm, kteří jsou jejími zákazníky) byl hlavním “magnetem” pro akvizici projekt Blog.cz. Tato služba je totiž vytrvale plněna ač vysloveně “teen”, tak velmi roboticky, nebo alešpoň uměle působícím obsahem. Těší se ale úctyhodné návštěvnosti.

Zajímalo by mě, kolik má blog.cz opravdových blogerů a blogerek. Jak Miklík zjistil z NetMonitoru, součet návštěvnosti Nova.cz a Blog.cz během dubna čítá 3 364 270 uživatelů (pouhý součet, někteří návštěvníci se ve skutečnosti “kryjí”). Zajímavé číslo by bylo, jaký podíl mají v návštěvnosti Blog.cz lidé, kteří přišli z vyhledávačů (můj tip je, že to bude hodně přes polovinu).

Jyxo ale není, nebo spíše “nebylo” živo ze samotného provozu jyxo.cz a blog.cz. Peníze firma (soukromé vlastnictví s podílem investora) vydělávala poskytováním svého softwaru třetím stranám. Příkladem mohou být blogy na Lupě, nebo vyhledávací engine mhohých českých portálů. Podobně jako Lupa blogovací engine Jyxa nedávno opustila, potkal nejspíš podobný osud také vyhledávače českých portálů.

Je škoda, že si Češi informace o konkrétních částkách a podílech škudlí pro sebe, jednak to potom působí, že se prodali levně, ale hlavně se tak objekty nákupu připravují o smršť blogpostů, který vždy následují po zvěřejnění téměř jakékoli tech akvizice “tam venku”. Aktéři takových obchodů se tak především dobrovolně připravují o obrovské PR. V Čechách se PR nadále špatně překládá jako “paid release”.

Podobná mlha je také u podstatně menšího obchodu, u dražby blog agregátora Weblogy. Tato služba, ač technologicky nemá co ukázat (srovnej třeba s Technorati), těší se u nás slušné oblibě.

Podle posledních fám má o Weblogy zájem Internet Info, které údajně prostřednictvím Davida Antoše nabídlo 2,5 milionu korun. Zdrojem fámy je Fandor, respektive nějaký Fandorův zdroj. Petr Sršeň má dobré zdroje, vypádá to reálně. Do dnes si trhám vlasy, že jsem nesledoval aukci Jaggu, který Internet Info získalo opravdu za babku. Jatímco u Jaggu jsem čekal, že se cena vyšplhá daleko výše, u Weblogů už jsem docela překvapen, čekal jsem kolem milionu a ještě nemusí být všem nabídkám konec. Jaké jsou vaše tipy k aukci Weblogy?

Sdílejte na...

More »